sobota 31. prosince 2011

Pffff (na poslední chvíli...)


Vám všem, kterým jsem nebyla s to doručit své PF osobně, bych ráda popřála alespoň tady a takto hodně štěstí do roku 2012. Ať vám nastávající rok vyjde, jak má!
Puff.

neděle 18. prosince 2011

Hořká čokoláda

/a ne, tento příspěvek opravdu nebude o poživatině stejného jména ;)/
Po sto letech (dobře, tak sto ne, ale takových 15 už to možná bude, nějak to letí... :-o) jsem se pustila do rukavicového patlání kejdy na hlavu. Jinými slovy, do barvení vlasů. Před lety jsem během středoškolských let jsem na tehdejším mikádu experimentovala s mahagonovou. Výsledek mě nikdy moc nenadchl a přišlo mi to jako spousta zbytečné snahy s minimálním efektem a podobného snažení zanechala. Na dlouhá léta. Jenže hnědá už není, co bejvávala, a bílé vlasy v ní už dávno nejsou ignorovatelnou výjimkou. Tak jsem sáhla po "Hořké čokoládě". Barvení bylo příjemně jednoduché a vpravdě blbuvzdorné. Ale hlavně - ono to funguje! Ten pocit nešedivé hlavy je úžasný. Dodnes (a že už je to víc než týden :)). Byť si tento pocit užívám asi hlavně jen já sama, neb reakce okolí byly naprosto nulové. Což se dá vysvětlit několika způsoby... Pominu tu nelichotivou variantu, že jsou moje vlasy každýmu šumák, a budu se držet radši vysvětlení, že jsem měla šťastnou ruku při výberu odstínu, který je natolik shodný s původní barvou, že je změna těžko postřehnutelná. To zní mnohem líp, že? :P

Fotka z výletu na Výrov (to bílý ve vlasech je prosím sníh!):

P.S. Uroveň běžné šedivosti možno spatřit ZDE.

pondělí 28. listopadu 2011

27.11.2010

Přesně před rokem jsme měli takhle zasypanou zahradu, jak poetické...
Letos už víc než měsíc nepršelo (nedejbože nechumelilo), přes den bylo devět stupňů (nad!) a v podvečer jsem na poštu jela na skútru. Nevídáno. Prý nejteplejší a nejsušší podzim za 130 let...

neděle 27. listopadu 2011

Blog-challenge-ově (KBCH10)

No, dala jsem si na čas. Z jednoměsíční blog challenge se tak nějak nenápadně stala dvouměsíční. Ale aspoň dotahuji do konce, to mě šlechtí... :)
Možné body pro další BCH mě napadly hned tři, nebudu chrt a podělím se s vámi o všechny. Komentáře i další návrhy uvítám, už to vidím, jak se v lednu budeme všichni blogově nudit :P :D

1)Průšvih z dětství - něco, co jste neměli a přece udělali či provedli - určitě se něco najde u každého...

2)Podoba s rodiči - čím se podobáte svým rodičům (v dobrým i zlým)

3)Životní cíl - nikoliv sen, ale cíl - reálná představa toho, co chcete mít za sebou, až z vás bude dejme tomu sedmdesátiletej důchodce.

Co vy na to? :)

P.S. Mimochodem, teď, v posledním příspěvku bych ráda poděkovala oběma tvůrcům za neotřelou a všestranně zajímavou blog challenge. Je škoda, že se z ní nakonec všichni (včetně tvůrců) vyvlíkli, přesto doufám, že nebude zapomenuta... Tak zase někdy příště....;)


Kompletní zadání blog challenge podle KlaPi a sirhonzy:
(1) Napište minirecenzi na divadelní představení, které jste naposledy zhlédli
(2) Vymyslete nový vtip s Chuckem Norrisem
(3) Nakreslete beránka!
(4) Napište básničku o nevšedním zážitku dnešního dne o minimálně čtyřech verších
(5) Nafoťte vámi uvařené jídlo plus recept, jak ho vyrobit
(6) Představte nám knihu, kterou jste přečetli jako první
(7) Natočte videoblog!
(8) Nakreslete vlastní komixový strip
(9) Představte svého oblíbeného plyšáka
(10) Stvořte vlastní blogchallenge!

středa 16. listopadu 2011

16.11.2007

Bylo nebylo, byl jednou jeden svět, který se jmenoval SimSvět. Jedna z mnoha komunit kolem hry The Sims 2. Z 80% dámy, chlapů poskrovnu, pochopitelně. V listopadu 2006 to všechno začalo. A 16.11. 2007 jsme slavili rok simsvětí existence. V pražským mekáči. S jojama. It was fun... :)
I po těch letech mě fascinuje, kolik z těch lidí mám pořád aspoň jedním okem v merku. Některé i oběma. Co dělají, jak žijí. Sociální sítě nejsou až zas takové zlo, jak by se mohlo zdát... :)

úterý 15. listopadu 2011

Veršovaně (KBCH4)

Zase - jako obvykle - mě múza pěkně vypekla. Říkala jsem si, že přece nemůže bejt tak složitý vymyslet básničku. Ale ať jsem si lámala hlavu a mořila se jakkoliv, tak furt nic. Až včera v čekárně na Poliklinice to najednou udělalo BLIK (nebo možná CVAK, teď nevím přesně :D) a první dvojverší bylo na světě. A za chvíli další dvě. A pak když už jsem zápisník schovala, tak ještě. A ještě...
A tak to přesně má být. Některý věci se nedaj lámat přes koleno, prostě příjdou samy.

Pondělní ráno

Venku mlha jako blázen,
(někdo vylil mlíka bazén!)

Do školky jedem nadvakrát,
želvy zůstaly doma (ku*vadrát!)

Spěchám na krev, upír nejsem,
(jakýkoliv jídlo dej sem!)

Šlo to rychle, chválabohu,
(teď tak zalézt do brlohu!)

Fofrem frčím do práce
(to zas bude legrace!)

--- --- ---

P.S. A pokud se vám úroveň básničky zdá býti nevysoká, tak si to schválně zkuste sami, ona to zase není taková pr...., ehm, legrace. :D


Kompletní zadání blog challenge podle KlaPi a sirhonzy:
(1) Napište minirecenzi na divadelní představení, které jste naposledy zhlédli
(2) Vymyslete nový vtip s Chuckem Norrisem
(3) Nakreslete beránka!
(4) Napište básničku o nevšedním zážitku dnešního dne o minimálně čtyřech verších
(5) Nafoťte vámi uvařené jídlo plus recept, jak ho vyrobit
(6) Představte nám knihu, kterou jste přečetli jako první
(7) Natočte videoblog!
(8) Nakreslete vlastní komixový strip
(9) Představte svého oblíbeného plyšáka
(10) Stvořte vlastní blogchallenge!

pátek 4. listopadu 2011

Komixově (KBCH8)

aneb 8. úkol z Blog challenge podle KlaPi a sirhonzy ;)

Na konec mi zůstaly samé tvůrčí-nápad-vyžadující úkoly. Potřebovala jsem nápad. Nad tím jsem se trápila dobře tři dny. Ale jak dorazil, realizace byla dílem okamžiku. Po zralé úvaze jsem zavrhla vlastnoruční kresbu a vypomohla si Strip generatorem. Šikovná věcička. A je mi jasný, že to zřejmě nedoceníte, ale komixové ztělesnění kafemlejnku, který jsem velmi kreativně vytvořila ze nabízených předmětů (skříně, obrazu, tří koulí, mechanickýho klíčku, koštěte, baterky a hodinek), považuju za svůj epic win. A mimochodem, nejlepší inspiraci přináší sám život. True story. :D



Kafemlejnek
Kafemlejnek


(A ano, vím, už je lehce po termínu, ale když se zakousnu, tak jedu a nehledím napravo nalevo. Prostě ještě tejden předstírejte, že je říjen... O:) :D)



Kompletní zadání blog challenge podle KlaPi a sirhonzy:
(1) Napište minirecenzi na divadelní představení, které jste naposledy zhlédli
(2) Vymyslete nový vtip s Chuckem Norrisem
(3) Nakreslete beránka!
(4) Napište básničku o nevšedním zážitku dnešního dne o minimálně čtyřech verších
(5) Nafoťte vámi uvařené jídlo plus recept, jak ho vyrobit
(6) Představte nám knihu, kterou jste přečetli jako první
(7) Natočte videoblog!
(8) Nakreslete vlastní komixový strip
(9) Představte svého oblíbeného plyšáka
(10) Stvořte vlastní blogchallenge!

pondělí 31. října 2011

Plyšatě (KBCH9)

aneb 9. úkol z Blog challenge podle KlaPi a sirhonzy ;)

Představení oblíbeného plyšáka - hmm, ale kterýho? Pro jistotu jsem se rozhodla prohrabat se historií... Plyšáků jsem nikdy moc neměla, žádný (klasický) plyšový medvěd. Ale nejblíž k tomu měl huňatý pes ušitý z pravé mongolské psí kůže (tedy jestli se nepletu), co jsem dostala jako dárek od známých, co s námi jezdívali na dovolenou (a mimo jiné strávili kus života v Mongolsku). Mám pocit, že jsem mu říkala Sikina. Pak dlouho nic. A když mi bylo dvanáct (z tehdejšího pohledu na život jsem si připadala už totálně velká a skoro dospělá), tak dostal taťka obřího bílého psa s plandavýma ušima. Já, velká a skoro dospělá, jsem se do něj totálně zbláznila. Spával se mnou v posteli, svěřovala jsem se mu, prostě takovej správnej tajemník. Pojmenovala jsem ho Falco (podle lítajícího psa v Nekonečným příběhu) a pamatuju si, jak mě štvalo, když mu rodiče občas omylem říkali Fido. :D
Nejvíc plyšáků jsem - poněkud paradoxně - podostávala až v posledních deseti letech. Aktuálně náš plyšový zvěřinec čítá několik papuchalek, tučňáky, wombaty, sovy, medvědy a koaly. Různého původu a s odlišnou historií. Rozhodně by se mi můj aktuálně nejoblíbenější plyšák vybíral obtížně. A on si je stejně zcela nepokrytě přivlastnil Mišák - momentálně rokují v jeho bývalé šprušlíkaté postýlce, tedy až na dvojici spánek hlídacích koal... Takže tak. :)

Dodatečný update: Ano, tak pochopitelně jsem na jedno plyšové stvoření zapomněla, koukám (děkuju za připomenutí, matičko ;)). Kocour s červeným tělem, plandavýma černýma nohama a zelenýma očima. Tak nějak odnepaměti (jak vidno podle fotky :D). Ač byl dlouho větší než já, byla jsem ho ochotná vláčet všude. Dokonce i u doktora jsem ho jednou měla, když jsem se píchla do oka o jeden jeho špičatej vous... :D



Falco Falco Zvěřinec Odpoledne




Kompletní zadání blog challenge podle KlaPi a sirhonzy:
(1) Napište minirecenzi na divadelní představení, které jste naposledy zhlédli
(2) Vymyslete nový vtip s Chuckem Norrisem
(3) Nakreslete beránka!
(4) Napište básničku o nevšedním zážitku dnešního dne o minimálně čtyřech verších
(5) Nafoťte vámi uvařené jídlo plus recept, jak ho vyrobit
(6) Představte nám knihu, kterou jste přečetli jako první
(7) Natočte videoblog!
(8) Nakreslete vlastní komixový strip
(9) Představte svého oblíbeného plyšáka
(10) Stvořte vlastní blogchallenge!

neděle 30. října 2011

Minirecenze na divadelní představení (KBCH1)

aneb 1. úkol z Blog challenge podle KlaPi a sirhonzy ;)

Ne, nebyla jsem v divadle. A ano, přiznávám, ani jsem tímto směrem neučinila žádný pokus. Ani jsem s tím nepočítala. I tahle divadelní challenge bude maličko fejk. Ale přece jen tu něco divadelního mám...
Mám ráda muzikály. Většinou francouzské (byť Bídníky miluju v jejich anglické verzi) - Romeo et Juliette, Notre Dame de Paris, starší Starmania a další. Jsou pro mě zdrojem zajímavých a po jazykové stránce neotřelých textů (velmi dobré didaktické materiály, kupříkladu), k tomu většinou chytlavá hudba a navíc celé to divadelní pojetí dané látky... Prostě je mám ráda. Hodně. Není bez zajímavosti, že české muzikály mě nechávají naprosto chladnou, jediná čestná výjimka budiž česká verze Bídníků, na ty jsem se dokonce vypravila do Prahy (a dokonce jsem přinutila Pho jít se mnou - mimochodem, předevčírem to bylo přesně pět let ;)). Když se mi před časem naskytla možnost, rozšířila jsem svou sbírku o další dva kousky. Ale z vrozeného konzervatismu se mi do nich pořád nechtělo, pokaždé jsem radši sáhla po starém a osvědčeném. Až přišla KBCH, která mě dokopala...
Volba padla na Les Dix Commandements (Deset přikázání), příběh Mojžíše muzikálovou formou. Nevím jak vám, ale mně to zní divně už takhle. Nevadí mi zpívající Romeo ani zpívající Quasimodo, dokonce ani zpívající Javert, ale prostě zpívající Mojžíš a zpívající Ramses mi nesedí. Sorry. Jinak kostýmy bez výhrad (přežila jsem i jistou dávku egyptské extravagantnosti), scéna nápaditá (přechod Rudého moře), písničky slušné (ale zase žádná srdcovka na první poslech). Trochu výhrady mám k hereckému obsazení - mužské postavy ještě ušly, hlavně Daniel Lévi byl jako Moïse výborný, ale z ženských postav mi seděla snad jen Ginie Line (Nefertari), jinak nic moc (obecně mi přišlo, že se jedná o zpěváky a zpěvačky spíše druhého až třetího nálevu). Ale zásadní problém mám hlavně s tématikou - aby velké finále muzikálového představení sestávalo ze scény Mojžíše, který přináší desatero přikázání vytesané do kamene, no nevím, přátelé, mě to prostě nějak míjí. Přijde mi, že smíření Kapuletů a Monteků nebo Valjeanova smrt s vizí příjemnější budoucnosti pro Cosettu a Mariuse jsou přece jen vhodnější kulisy pro masové závěrečné finále.
Podtrženo, sečteno - obávám se, že Deset přikázání se mou trvalkou nestane - čili díky, sbohem, těšíme se na další...

Na ukázku asi nejlepší song se závěrečnou děkovačkou (víc případně najdete na YouTube, stačí hledat Les Dix Commandements):





Kompletní zadání blog challenge podle KlaPi a sirhonzy:
(1) Napište minirecenzi na divadelní představení, které jste naposledy zhlédli
(2) Vymyslete nový vtip s Chuckem Norrisem
(3) Nakreslete beránka!
(4) Napište básničku o nevšedním zážitku dnešního dne o minimálně čtyřech verších
(5) Nafoťte vámi uvařené jídlo plus recept, jak ho vyrobit
(6) Představte nám knihu, kterou jste přečetli jako první
(7) Natočte videoblog!
(8) Nakreslete vlastní komixový strip
(9) Představte svého oblíbeného plyšáka
(10) Stvořte vlastní blogchallenge!

úterý 25. října 2011

Videoblog (KBCH7)

aneb 7. úkol z Blog challenge podle KlaPi a sirhonzy ;)

No, všechny ty "jednodušší" úkoly už jsem si vyžrala, začíná to bejt čím dál krutější. Na nějaký žvanění před kamerou moc nejsem, ale když už jsem měla za úkol vyrobit videoblog, rozhodla jsem se pro něco praktického a užitečného. Francouzský diktátek. :P
Básnička, kterou jsem se naučila před deseti lety, kdy se jí měla za úkol naučit nazpaměť moje jedenáctiletá svěřenkyně a dost s ní bojovala. Mně to šlo tak nějak samo. Čas od času se pak vynořila a připomněla. Tak jako o víkendu, kdy mě konečně napadlo, co s tímhle úkolem udělám.
Tak tedy, frankofilové, uvítám vaše diktáty - buď do komentů nebo na email. Tu to je... ;)





Kompletní zadání blog challenge podle KlaPi a sirhonzy:
(1) Napište minirecenzi na divadelní představení, které jste naposledy zhlédli
(2) Vymyslete nový vtip s Chuckem Norrisem
(3) Nakreslete beránka!
(4) Napište básničku o nevšedním zážitku dnešního dne o minimálně čtyřech verších
(5) Nafoťte vámi uvařené jídlo plus recept, jak ho vyrobit
(6) Představte nám knihu, kterou jste přečetli jako první
(7) Natočte videoblog!
(8) Nakreslete vlastní komixový strip
(9) Představte svého oblíbeného plyšáka
(10) Stvořte vlastní blogchallenge!

sobota 22. října 2011

Letadélko Káně (KBCH6)

aneb 6. úkol z Blog challenge podle KlaPi a sirhonzy ;)

I o tomhle úkolu jsem hodně přemýšlela. Navzdory tomu, co KlaPi automaticky předpokládá (a sice že si svou první přečtenou knížku přece musíme pamatovat), si fakt nepamatuju, která to byla. Jak mi taťka před spaním čítával a jak jsem pak stejné knížky četla pak ještě několikrát sama (jojo, vždycky jsem byla repetitive reader, evidentně :D) a jak jsem naopak spoustu knížek znala ještě předtím, než jsem uměla číst, se mi to prostě plete. Knížek si pamatuju spousu, ale žádnou "první". Každopádně jsem nakonec vybrala tu, která k tomu měla asi dost blízko. O letadélku Káněti. Měli jsme ji doma přesně v tomhle zažloutlém vydání (žádná nová Zmatlíková) Milovala jsem ji od mala (co si budeme povídat, hodně za to mohl pes Kociánek :D). Fascinovaly mě děti, které uměly lítat letadlem a hořce jsem litovala, že nikde poblíž není žádný hangár. A obávám se, že kdyby tomu tak bylo, tak bych se tam neváhala vloupat pro svoje vlastní Káně!

P.S. Jo, a hrozně si pamatuju, jak jsem řešila, jak že to vlastně dopadlo úplně na konci, protože tam byla věta, že maminka jednoho z těch dětí omdlela a už se nevzpamatovala. Tak jsem dumala, jestli jako fakt umřela nebo ne a jak se těm všem malým letcům s tímhle žilo. (Hotovej filozofikus, co? :))



Kompletní zadání blog challenge podle KlaPi a sirhonzy:
(1) Napište minirecenzi na divadelní představení, které jste naposledy zhlédli
(2) Vymyslete nový vtip s Chuckem Norrisem
(3) Nakreslete beránka!
(4) Napište básničku o nevšedním zážitku dnešního dne o minimálně čtyřech verších
(5) Nafoťte vámi uvařené jídlo plus recept, jak ho vyrobit
(6) Představte nám knihu, kterou jste přečetli jako první
(7) Natočte videoblog!
(8) Nakreslete vlastní komixový strip
(9) Představte svého oblíbeného plyšáka
(10) Stvořte vlastní blogchallenge!

Chuck (KBCH2)

aneb 2. úkol z Blog challenge podle KlaPi a sirhonzy ;)

Jestli mi něco dalo zabrat, tak to je druhý, zdánlivě jednoduchý úkol: Vymyslete nový vtip s Chuckem Norrisem. Vzhledem k tomu, že už o tom přemýšlím (sice jen na pozadí, ale vlákno jede furt) víc než tři týdny a nic, přátelé, opravdu NIC potenciálně vtipného mě nenapadlo, rozhodla jsem se o první, ehm, fejk KBCH. Když jsem spatřila



Chuck Norris is the only one who knows Ted Mosby’s wife!
(source, via polkiller)


věděla jsem, že nic lepšího a nic jiného nemůžu k tomuto úkolu zveřejnit. Sorry. :)
P.S. A jestli si chcete počíst a třeba zjistit, že některý Chuck Norris vtipy neznáte, doplňte si vzdělání ZDE... ;)


Kompletní zadání blog challenge podle KlaPi a sirhonzy:
(1) Napište minirecenzi na divadelní představení, které jste naposledy zhlédli
(2) Vymyslete nový vtip s Chuckem Norrisem
(3) Nakreslete beránka!
(4) Napište básničku o nevšedním zážitku dnešního dne o minimálně čtyřech verších
(5) Nafoťte vámi uvařené jídlo plus recept, jak ho vyrobit
(6) Představte nám knihu, kterou jste přečetli jako první
(7) Natočte videoblog!
(8) Nakreslete vlastní komixový strip
(9) Představte svého oblíbeného plyšáka
(10) Stvořte vlastní blogchallenge!

sobota 15. října 2011

Podzimně

Dobře, přiznávám, i podzim dovede být krásný... Třeba to "průzračné" ráno, kdy jsem jela do práce a na pár vteřin měla před sebou cestu ztrácející se v ranní mlze prosvětlené sluncem. Hned mi to v hlavě secvaklo - to by byla fotka. Na to jsem si vzápětí sama oponovala, že přece nebudu zastavovat, že to určitě není poslední krásné ráno a že si to vyfotím příště. No ale o dvě křižovatky dál už mi bylo jasný, že bych ten obraz hned tak z hlavy nedostala a pokorně se vrátila - po třech autech a jednom cyklistovi jsem pak ulovila tuhle fotku. Stálo to za to... :)

Ráno Poledne Odpoledne Večer

středa 12. října 2011

Beránek (KBCH3)

aneb 3. úkol z Blog challenge podle KlaPi a sirhonzy ;)

Sice bych mohla po vzoru pana Exupéryho namalovat krabici s ideálním beránkem vevnitř, ale tak když challenge, tak challenge.
Tu je můj beránek, co má hlavu spíš jako čertík. Je to první pokus, nechtělo se mi to nijak pilovat "do dokonala". :)






Kompletní zadání blog challenge podle KlaPi a sirhonzy:
(1) Napište minirecenzi na divadelní představení, které jste naposledy zhlédli
(2) Vymyslete nový vtip s Chuckem Norrisem
(3) Nakreslete beránka!
(4) Napište básničku o nevšedním zážitku dnešního dne o minimálně čtyřech verších
(5) Nafoťte vámi uvařené jídlo plus recept, jak ho vyrobit
(6) Představte nám knihu, kterou jste přečetli jako první
(7) Natočte videoblog!
(8) Nakreslete vlastní komixový strip
(9) Představte svého oblíbeného plyšáka
(10) Stvořte vlastní blogchallenge!

pondělí 10. října 2011

Příběh pomlčky


V rámci pracovního procesu jsem dnes objevila sílu pomlčky/spojovníku – jak taková krátká čárka umí krutě pozměnit větu :D

  • A man eating shark = a man who is eating shark meat.
  • A man-eating shark = a shark that eats humans.

Koho by to zajímalo, prozkoumejte krásy pomlček a spojovníků, je to úžasná věda. ;)

středa 5. října 2011

Pseudo-ratatouille s kuřecím à la Puffin (KBCH5)

Pseudo-ratatouille s kuřecím à la Puffin aneb 5. úkol z Blog challenge podle KlaPi a sirhonzy ;)

Jednoduchých receptů obsahujících zeleninu, které s chutí jí i Mišák, nikdy není dost. Tahle navíc obsahuje ty druhy zeleniny, co se u nás jinak moc nevidí. Double win.

Kupte si:
1 menší cuketu, 1 menší lilek, 4 větší rajčata, 500g kuřecího, mraženou kukuřici. Trochu olivového oleje, sůl a koření počítám najdete doma.

Jak na to:
1. Cuketu nakrájejte na 0,5 cm plátky. Lilek taktéž. Rajčata na větší kostičky. Maso taktéž.
2. Rozpalte olej a prudce osmahněte kuřecí maso. Pak přidejte zeleninu. Osolte, posypte (kupříkladu provensálským) kořením. Expertní kuchaři mohou přidat ještě i cibuli nebo česnek, já na to nějak zapomněla... O:)
3. Přikryjte pokličkou a ztlumte teplotu. Občas promíchejte. Duste dokud není zelenina měkká (cca 30 min. - měla by krásně vonět a pustit hodně šťávy).

A to je vše, přátelé... Jako příloha se hodí jak brambory, tak i těstoviny, ale dovedu si představit i jíst tuhle masovozeleninovou směs jen s pečivem. Nevím jak vy, já to miluju! <3



Kompletní zadání blog challenge podle KlaPi a sirhonzy:
(1) Napište minirecenzi na divadelní představení, které jste naposledy zhlédli
(2) Vymyslete nový vtip s Chuckem Norrisem
(3) Nakreslete beránka!
(4) Napište básničku o nevšedním zážitku dnešního dne o minimálně čtyřech verších
(5) Nafoťte vámi uvařené jídlo plus recept, jak ho vyrobit
(6) Představte nám knihu, kterou jste přečetli jako první
(7) Natočte videoblog!
(8) Nakreslete vlastní komixový strip
(9) Představte svého oblíbeného plyšáka
(10) Stvořte vlastní blogchallenge!

pondělí 26. září 2011

Dino

Už hodně dlouho nedostal Mišák tak zajímavou hračku - dinosaurus, co se vylíhne z vajíčka, to znělo dokonale. A taky jo... V sobotu večer jsme ho slavnostně nainstalovali do vody a druhý den ráno už byla skořápka prasklá a kousek dina koukal. A postupně se cpal ven víc a víc, až jsme mu pak s Mišákem malinko pomohli a byl venku komplet. Ještě půl dne ho zkusíme nechat máčet, ale přijde mi, že už moc nenabude.
Jo, a fascinuje mě, že je zelenej... :D Díky, peťulko! <3 data-blogger-escaped-br="">
P.S. Zkoušela jsem vám původně vyrobit animgif, ale ty barvy jsou mizerný, tak jsem nakonec nahodila i klasický fotky.
P.S.2 Kdo by chtěl taky, hledejte v hračkách toto.

První ťuk Už leze... ...i s pacičkama Vyklubán

Čas 0 Po 12 hodinách Po 36 hodinách Po 48 hodinách

středa 14. září 2011

Správná zelená (14.9.2010)

Přesně před rokem bylo úterý. Den nakupovací. Náhoda mě zavedla do C&A, kde jsem - pravda, v oddělení pánské módy (což mi ovšem ani v nejmenším nebylo překážkou) - narazila na "mou zelenou". Mikina s kapucí za 498,- Neodolala jsem. Velká, příjemně teplá a úžasně zelená. Původně jsem s ní počítala třeba i na hradovýlety, ale nakonec jsem si ji zamilovala natolik, že jsem ji ze sebe doma téměř nesundala. Taky na to, chudák malá, vypadá... Vrchní zelená je značně sepraná a vyšisovaná (zato spodní flís barvu drží pořád krásně), rukávy odrbané, pár nevypratelných fleků. A stejně je to pořád moje "ňuchňací" mikina. Takový ekvivalent domácí pohody.
Přesto, když jsem před pár dny zase zavítala do C&A a uviděla tam - tentokrát dámské - mikiny za 198,-, opět jsem nezaváhala. A vzala rovnou dvě. Hnědou a modrou (zelená nebyla). Snad mi na rok zase vydrží... :D

Puffin 14.9.2010 Pomalu se rozpadá... ...a barvy blednou Puffin 14.9.2011

Školka

Se školkou je to zatím pořád "Dnes poprvé". Prvního září to bylo poprvé poprvé. Další den první megarodeo a první školko-oběd. Pak po víkendu první spaní. (Mimochodem, dobrovolné, sám si řekl, že chce ve školce spát. Neuvěřitelné... :D) Včera první den, kdy bylo celý ráno v pohodě a brek až při loučení. No a teď, po devíti dnech tu mám první den, kdy se se mnou ve dveřích třídy Mišák loučil opravdu vesele, s úsměvem zamával a bylo to. Děti tam totiž měly rozloženou žíněnku a učily se s panem učitelem dělat kotrmelec. A Mišák se hned letěl pochlubit, že už ho (už přece dávno) umí... Machr :D

A jestli je něco priceless moment, tak to je okamžik, kdy mě Mišák odpoledne uvidí, že už jsem pro něj přišla. Rozzáří se jako sluníčko, letí ke mně a vesele mi hlásí "Měl jsem se ve školce hezky!" :)

Ježečkové Teď hraní... ...teď spaní První výtvory - ježci


P.S. Fotky jsou z mobilu čili na kvalitu nehleďte... ;)

úterý 13. září 2011

Kurz vaření

Asi poslední věc, co by ode mě čekali ti, co mě znají, je účast na kulinářském kurzu s vařením jídel francouzské kuchyně. Popravdě, ve vaření si nikterak nelibuji, mám ráda rychlá a jednoduchá jídla, co u nich nemusím trávit půl dne u sporáku. A přece jsem na jednom takovém kurzu byla. Pozvání, které se neodmítá... :)
Přijela jsem sice s lehkým zpožděním, ale přišla jsem akorát na vrstvení předkrmu - ricotty se zauzeným lososem. Od té jsem si nějak nic moc neslibovala a nakonec byla naprosto vynikající, ta se u nás doma rozhodně na stole někdy objeví (tipuju vánoce ;)). Pokračovali jsme slanými koláči s tofu, cherry rajčaty a žampiony - ty byly překvapivě syté, ale chuťově výborné. A sladká tečka (upozorňuju, že o půl desáté!) - opravdový crème brûlée. I s pistolí na zkaramelizování cukru. Famózní. Obojí - krém i jeho "opalování". :D

Zkrátka, zážitek jak se patří! Kdy by měl zájem o podobný kurz, neváhejte a zamiřte sem, na Kulinářské centrum, jistě si vyberete. ;)

P.S. Jo, a další kupa fotek jest ZDE (Picasa).

pátek 9. září 2011

Letní oblohy

Léto sice stálo vcelku za pendrek - sluníčka málo, pořád mraky, přeháňky a chladno. Ale co se teda létu nedá upřít, byly všechny ty nádherné scenérie při západu slunce. Dramatické barvy a do toho mračna. Tady jsou mé nejlepší červencové a srpnové úlovky... ;)

7.7.2011 9.7.2011 25.7.2011 7.8.2011

15.8.2011 17.8.2011 19.8.2011 Koláž letních obloh


Letní oblohy 2011