pondělí 25. dubna 2011

Písničky na dobrou noc

Já si prostě ten neskutečný repertoár uspávacích písniček musím někam napsat, za pár let všechno zapomenu a už bych tomu snad ani nevěřila.
Pravda, neustále se to vyvíjí, ale zrovna tuhle sadu (i v tomto pořadí) jsem zpívala dneska, ta je autentická... :D

* Timmy, bééé, náš Timmy, bééé... (Kamarád Timmy aneb Timmy Time)
* Do věží (Noc na Karlštejně)
* Lásko má já stůňu (Noc na Karlštejně)
* Včelka Mája
* Soft Kitty (Big Bang Theory)
* Hoja hoj (Noc na Karlštějně) - cca 3x za sebou
* znovu Soft Kitty

Jo, občas si ještě vzpomene i na Kiokéna (neboli Ho Ho Watanay), co jsem mu teď hodně zpívala, jak byl marod. Ale většinou se drží muzikálové stálice, pohádkové songy a už dlouhou dobu hlavní uspávací písnička z BBT.

pátek 15. dubna 2011

Abíčko vs. Svinčík

Svinčík v ABC Nevím jak vy, ale pro mě bylo "abíčko" kusem mládí. Tehdy toho moc nebylo a ABC patřilo k těm kvalitnějším a povedenějším časopisům pro děti a mládež (kupříkladu taková Sedmička pionýrů byla mnohem mnohem horší...). Přírodovědecké ani technické články mě tak nebraly, ale vystřihovánky, komixy a soutěže. Papírová městská rezervace, ale i auta, formule, vesmírná plavidla, cokoliv se našlo. Galaxie, Strážci, Malý bůh a další obyvatelé Žluté planety. Soutěže s poznáváním města i republiky, s učením se novým věcem, s dobrými skutky - zkrátka se smysluplným využitím volného času...
To všechno se mi prohnalo hlavou, když jsem v Blesku našla reklamu na novou abíčkovskou soutěž s názvem Svinčík. Fotosoutěž. Vyfoť svinčík, pošli fotku, vyhraješ super ceny. Taky vám to příjde děsivě ulítlé nebo jsem divná jen já?? (A proč si sakra najednou připadám tak pitomě staře???)

pondělí 4. dubna 2011

4.4.2004

aneb 4.4.'04.
Tři čtverky v datumu. Neděle. Výlet na hrad. Krásný hrad. Krásné počasí. Ale stejně to nebylo úplně ono. Pořád jsem tak nějak podvědomě hlídala čas a musela myslet na to, že za pár hodin už zase letím. Zase na služebku. Zase do Nantes. Zase školit. Totéž poněkolikáté, takže už jsem měla poměrně přesnou představu, co mě čeká. Vpodstatě jsem se neměla čeho bát. Ale ani moc na co těšit. Hotel i firma na průmyslovém předměstí, nikde nic k vidění, jen práce od rána (francouzského rána, tj. 9:00) do večera. Jídlo žádný nebo drahý. Zábavou mi byl notebook, případně Harry Potter a Princ dvojí krve. A takhle až do pátku, kdy jsem udělala zase frrrr domů. Ještě že aspoň to lítání mě bavilo...

Jenčov Puffinovo umění Mraky shora Puffin jako frequent flyer


P.S. A ještě odkazy na dvě fotky (první a druhá), které jsem našla - jen o pár dní později (dle Wikipedie to bylo 23.5.2004) se tenhle nově otevřený (a krásný) terminál E, tedy, jeho část, poroučela k zemi a zabila 4 lidi.

sobota 2. dubna 2011

Svět se mění

Kdysi mě učil. A jako většina spolustudujících jsem ho neměla ráda. Byl kousavý, nepříjemný a neustále rádoby vtipný. Měli jsme pro něj přiléhavou, leč nepříliš pěknou přezdívku.
A teď jsem ho potkala po letech při svém každopátečním nákupu. On v pozici kulaťoučkého lehce obstarožního důchodce, který si moc neví rady s novou elektronickou váhou. Zrovna jsem u jedné stála a sama mu nabídla pomoc, že mu ty banány zvážím. Vděčně přijal. A pak se na mě zadíval a řekl: "Já jsem vás učil, že?" A to bych přísahala, že si mě nikdy v té záplavě češtinářů nemohl zapamatovat. A ani náhodou by mě nenapadlo, že mi setkání právě s tímhle člověkem jednou dá důvod k tomu se mile usmívat na svět... :)