pátek 24. června 2011

Jak šašek počmáranej!

Obvykle mívám vstávací proces poměrně dlouhý. Před šestou chce Mišák obvykle vyndat z postýlky, ale hodinu, někdy i dvě je schopný si hrát kolem mě. Definitivně se většinou probírám k životu nějak po sedmé, a to důkladně obklopená hračkama všeho druhu. Obvykle z jedné strany autíčka včetně dřevěné garáže, z druhé pak knížky, dětšké nářadí a sem tam plyšák. Čili po vykulení z postele následuje vynucený rychlý úklid (abych měla vůbec kudy vstát z postele) a pak pokračuju v málátném probírání.

Jak šašek počmáranej!


Když jsem ovšem dnes ráno ještě v tom polospícím polostavu zaregistrovala Mišákovy ruce, byla jsem rázem vzhůru až moc rychle. Okamžitě mi v hlavě začaly naskakovat děsivé scénáře toho, co kde Mišák mohl sebrat a co kde mohl zničit. Počmáranej byl důkladně - obě dlaně (levá víc, asi je fakt pravák :D), oba hřbety rukou i pyžamo. Nechala jsem se zavést na místo činu a hluboce si oddechla - sice mi vyskládal všechny propisky a fixy a evidentně s nimi experimentoval, ale nábytek i stěny vypadaly netknutě. A to měl v rukách i takové zbraně, jako jsou nůžky...!

Za tohohle happy-endu jsem se na něj nebyla ani schopná moc zlobit (vpodstatě byl vlastně hrozně hodnej, že počmáral jen sebe, že ano :)), ale výchovně jsem mu vysvětlila, že příště si má hrát jen s hračkama a máminy věci nechat být. Odkýval to velmi přesvědčivě. Až dodatečně jsem si uvědomila, že jsem opomenula do stejného zákazu přidat i tátovy věci, tak uvidíme, no...

sobota 11. června 2011

Magnety

Magnety
Každej jsme nějakej, že jo? A počítám, že každý z vás má nějakou tu divnůstku. Já taky. Neuvěřitelným způsobem mě lákají jakékoliv sady, série, kompletní sety. Takže pro kompletní sadu kostíkových magnetů jsem schopná v Tescu probrat regál a půl lentikových jogurtů. Systematicky, jeden za druhým. Ale našla jsem a hrdě jsem si ty jogurty odnesla ke kase. S nimi i poslední čtyři magnety, co u nás na ledničce zatím chyběly. Doma při rovnání celé abecedy se dostavil ten prchavý pocit uspokojení. Jesltipak mi to stálo za to půlhodinové hledání? No asi jo, no.
Stejně je nejlepší Mišák, kterej má z magnetů pod víčkem radost vždycky. Ať je to rejnok, co ho máme už 3x, nebo vzácný úhoř. A tak to má být... :)

pátek 3. června 2011

Překvapení v poště

Puffiní pohled Už hrozně dlouho mi nepřišla žádná pořádná pošta. Maximálně objednané balíky, předplacené časopisy, složenky a věci z banky. A dneska tam na mě čekal puffiní pohled. Říkám si, kdo to? Čtu, ale nevím. Zkoumám písmo, ale nevím. Zkoumám razítko, zkoumám adresu, po stopadesátý zkoumám obsah, ale pořád nevím. Prostě nevím. Taková neskutečně milá záhada. :)
A jestli čekáte rozuzlení, tak vás zklamu. Doteď nevím. Mám jen dvě pracovní hypotézy. Ale radost mi ten pohled udělal každopádně, ať je od kohokoliv.