neděle 30. října 2011

Minirecenze na divadelní představení (KBCH1)

aneb 1. úkol z Blog challenge podle KlaPi a sirhonzy ;)

Ne, nebyla jsem v divadle. A ano, přiznávám, ani jsem tímto směrem neučinila žádný pokus. Ani jsem s tím nepočítala. I tahle divadelní challenge bude maličko fejk. Ale přece jen tu něco divadelního mám...
Mám ráda muzikály. Většinou francouzské (byť Bídníky miluju v jejich anglické verzi) - Romeo et Juliette, Notre Dame de Paris, starší Starmania a další. Jsou pro mě zdrojem zajímavých a po jazykové stránce neotřelých textů (velmi dobré didaktické materiály, kupříkladu), k tomu většinou chytlavá hudba a navíc celé to divadelní pojetí dané látky... Prostě je mám ráda. Hodně. Není bez zajímavosti, že české muzikály mě nechávají naprosto chladnou, jediná čestná výjimka budiž česká verze Bídníků, na ty jsem se dokonce vypravila do Prahy (a dokonce jsem přinutila Pho jít se mnou - mimochodem, předevčírem to bylo přesně pět let ;)). Když se mi před časem naskytla možnost, rozšířila jsem svou sbírku o další dva kousky. Ale z vrozeného konzervatismu se mi do nich pořád nechtělo, pokaždé jsem radši sáhla po starém a osvědčeném. Až přišla KBCH, která mě dokopala...
Volba padla na Les Dix Commandements (Deset přikázání), příběh Mojžíše muzikálovou formou. Nevím jak vám, ale mně to zní divně už takhle. Nevadí mi zpívající Romeo ani zpívající Quasimodo, dokonce ani zpívající Javert, ale prostě zpívající Mojžíš a zpívající Ramses mi nesedí. Sorry. Jinak kostýmy bez výhrad (přežila jsem i jistou dávku egyptské extravagantnosti), scéna nápaditá (přechod Rudého moře), písničky slušné (ale zase žádná srdcovka na první poslech). Trochu výhrady mám k hereckému obsazení - mužské postavy ještě ušly, hlavně Daniel Lévi byl jako Moïse výborný, ale z ženských postav mi seděla snad jen Ginie Line (Nefertari), jinak nic moc (obecně mi přišlo, že se jedná o zpěváky a zpěvačky spíše druhého až třetího nálevu). Ale zásadní problém mám hlavně s tématikou - aby velké finále muzikálového představení sestávalo ze scény Mojžíše, který přináší desatero přikázání vytesané do kamene, no nevím, přátelé, mě to prostě nějak míjí. Přijde mi, že smíření Kapuletů a Monteků nebo Valjeanova smrt s vizí příjemnější budoucnosti pro Cosettu a Mariuse jsou přece jen vhodnější kulisy pro masové závěrečné finále.
Podtrženo, sečteno - obávám se, že Deset přikázání se mou trvalkou nestane - čili díky, sbohem, těšíme se na další...

Na ukázku asi nejlepší song se závěrečnou děkovačkou (víc případně najdete na YouTube, stačí hledat Les Dix Commandements):





Kompletní zadání blog challenge podle KlaPi a sirhonzy:
(1) Napište minirecenzi na divadelní představení, které jste naposledy zhlédli
(2) Vymyslete nový vtip s Chuckem Norrisem
(3) Nakreslete beránka!
(4) Napište básničku o nevšedním zážitku dnešního dne o minimálně čtyřech verších
(5) Nafoťte vámi uvařené jídlo plus recept, jak ho vyrobit
(6) Představte nám knihu, kterou jste přečetli jako první
(7) Natočte videoblog!
(8) Nakreslete vlastní komixový strip
(9) Představte svého oblíbeného plyšáka
(10) Stvořte vlastní blogchallenge!

Žádné komentáře:

Okomentovat