pondělí 31. prosince 2012

Bilance - rok 2012


Přečtené knížky: 8 (Marta v roce vetřelce, Navždy Provence, K moři, Persepolis, Divergent, Persepolis 2, Insurgent, Hush, hush) - loni 3
Zhlédnuté filmy: 3 (The Artist, Hunger Games, BD2), loni 3
Dnů na dovolené: Jeseníky jaro - 3, Staré Město pod Landštejnem - 6, (mateřskou dovolenou nepočítám :))
Dnů ve Zlíně: 23, loni 29
Vypitých kafí: opravdu nepočítaně, byť posledních pár měsíců jen decaf
Hmotnost: ještě pořád dost, ale -10kg oproti loňskému roku

Leden
Těhotenská průkazka. Nechtěné provalení v práci. Matkoparty. Paření Anno 2070. Střevní chřipka. S Mišákem v Muzeu Východních Čech.

Únor
Urputný mrazy. Osmýho ultrazvuk. Následné šíření zprávy s "těhotenskými" muffiny. Nemocnej Mišák. Výlet do Pardubic. Konec power jógy, začátek jógy pro těhotné. Frankofilní večer o Provence s Janem Šmídem. Výlet na Kuňku. Mišák má spálu - každodenní cesty do FNHK na infekční. Po celý měsíc točení videí do February video challenge.

Březen
Dokonalá MOO nálepčičková zásilka. The Artist v kině. Na týden Zlín. Velmi příjemný matkosraz s J. a H. v kavárně Slunečnice. Cestou ze Zlína zastávka na Boršově. Další víkend výlet na Kunvald. Prababičku odvezli do nemocnice. Zneužitá kreditka. Dokumentační degustační menu v Terra Nově. Polití kompu kafem, odstřelení grafárny.

Duben
Kino s EP - Hunger Games. Výlet na Housku. Velikonoce. Praha - Ikea, quanti & l., KlaPi. Výlet na Dobřany. Opět Zlín - tentokrát rychlý, na bráchovy narozeniny.

Květen
Špičák v Orlických horách. S Mišákem na pouť. Jarní Jeseníky. Mišák dostal kolo. Koalix vybílil koupelnu. Glukózový test. Mišák se školkou na výletě v ZOO. Výlet na Košumberk. Kafe s Gasparusem. Začátek diety kvůli těhotenské cukrovce.

Červen
Skvělá dovolená ve Starém Městě pod Landštejnem. Naposledy s břichem do Zlína. Vedro.

Červenec
Na mateřské dovolené - obědy s Kindlem, jinak nákupy, uklízení a chystání. Hradecké výlety - parník, věž, městský vláček. Výlet na Loket. Výlet na Michalovice. S Mišákem v Tongu. Jízdy MHD po dětských hřištích Hradce.

Srpen
Mišák jako Quasimodo. Výlet na Frýdštejn. Autobusový výlet do Častolovic. Po jedné z kontrol ve FNHK si mě tam už nechali. Narození Matýska ♥. Čtvrtý den po porodu domů.

Září
S Matýskem doma, Mišák ve školce. Návštěva rodičů. Začátek cvičení s Jillian (W1-W2).

Říjen
Celý měsíc s Jillian (W3-W6). Fotoblog challenge podle FatMumSlim. Návštěva Quanti a L. Víkend v Orlických - jen chlapi beze mě. Mišákovy čtvrté narozeniny.

Listopad
Celý měsíc s Jillian (W7-W10). Koalí trička pro Koalixe. Matkooběd u nás s EP a JW. Kino - BD2. Zlín na týden.

Prosinec
Docvičení Jillian (W11-W12) - celkem mínus sedm kilo. GMC večeře. Nakonec zázračně bezstresové doshánění vánočních dárků. Příjemné vánoce. Propadla jsem Steamu. Čtyřdenní Zlín. Klidný silvestr doma u kompu, půlnoc jsme úspěšně propařili.

pátek 30. listopadu 2012

Zas měsíc pryč

Konec listopadu. Hrozně to všechno letí. Už je to zase měsíc, co se tu naposled něco objevilo - a to byly navíc jen fotky. Mimochodem, i k říjnové October Photo Challenge jsem původně měla v úmyslu sepsat delší text. Smůla. Ale nějak mě poslední dobou nebaví psát, nebaví mě "internetové povinnosti" (třeba picassí alba, že?) a v podstatě mě nebaví ani sedět u kompu. Ale sedávám tu. Tak nějak zbůhdarma. A ve výsledku neudělám nic. Den za dnem, večer za večerem.
Tak jsem si dnes řekla, že si prostě čas od času, když už se mi psací slina objeví, sepíšu blábolící post o životě. Abych tu vůbec něco měla. Povinnosti počkaj. A tohle třeba jednou bude zajímavý čtení... :)
Takže co je novýho? Už mám za sebou vánoce. Včera jsem našla v telefonu poznámku svých tajných přání "CHCI" - a ejhle, všechny věci ze seznamu už buď přímo vlastním nebo mám objednaný. I tu největší! Šťastná to žena, že? Naproti tomu mě naprosto míjí předvánoční nálada, čím dál narvanější obchody mě iritují a vůbec mi nejdou vymýšlet dárky. Chybí nápady. A když chybí nápady, tak mám chuť se na všechno vykašlat a nedávat radši nic. A ono to tak možná i dopadne...
Byla jsem v kině na BD2. Byla jsem s klukama týden ve Zlíně. Po návratu jsem přežila naprosto příšerný virózový atak, fakt strašná neděle. Poslední týden je už klidnější. Najela jsem na zimní provoz - odpolední cesty do města krátím na minimum. Je zima a tma. Mišák se zatím drží zdravej (ťuk-ťuk) a řádně školkuje. Matýsek přestal spát tak ultraluxusně, jak mě namlsal (tříměsíční dítě, co spí celou noc - tušila jsem, že to je jen dočasný dárek :)), ale pořád je moc hodnej. A začíná být (samo)zabavitelnej. A zábavnej. A má rád Big Bang Theory. :D
Jo, ještě o gameskách. V trialovým víkendu jsem zkusila Gulid Wars 2. Dobrý, moc pěkný, ale počítám dost časožroutský. Víc než na hodinu jsem to za ten víkend zapnout nestihla. No, a před pár dny mi Koalix koupil Civilizaci, tak jsem udělala velký krok pro lidstvo a nainstalovala si Steam klienta. "Cívka" čeká... ;)


úterý 30. října 2012

OPC - Day 30 - Clothes

Hromadím oblečky, ze kterých už mi mí chlapi definitivně vyrostli - před léty jeden a teď i ten druhej. Tak je na čase je poslat dál - byť s trochou sentimentu... :)


pondělí 29. října 2012

OPC - Day 29 - Moon

Předchozí noc zářil měsíc jak vzteklý. Dneska, když se měl fotit, po něm pochopitelně nebylo ani vidu ani slechu. Ale aspoň schovanej jsem ho cvakla... :)


(Mimochodem, další noc zase svítil jako blázen... :D)

neděle 28. října 2012

OPC - Day 28 - Looking back

Dnes jsem právě v polovině devadesátidenního cvičebního programu, tak takové malé ohlédnutí... 
Sílím. Ne že by to bylo nějak moc vidět, žádný Schwarzenegger ze mě není, ale evidentně zvládám čím dál náročnější cviky. A neustále hubnu. Sice ne nijak výrazně, ale zato pořád. Vpodstatě bez diety, jen cvičením. Tyhle kalhoty mi na podzim byly těsné. Teď mi padají... :)


sobota 27. října 2012

OPC - Day 27 - Morning

Dva ze tří chlapů jsem neměla doma (víkend na horách), tak jsem se těšila, že si trochu pospím. Hmm, chyba lávky. Nejmladší chlap mi mé plány zjevně neschvaloval, sveřepě odmítal mé umlčovací pokusy a nakonec mě (s)prostě donutil vstát. :)


pátek 26. října 2012

OPC - Day 26 - Listening to

Mrazivé, ale slunečné ráno, které jsem nazvala průzračným. Slyšela jsem cvrlikat ptáky a pořád jsem nemohla přijít na to, odkud se to nese. A oni to vrabčáci na elektrických sloupech...


úterý 23. října 2012

OPC - Day 23 - The view from here

No, můj nejběžnější výhled je tento... Ve dne, v noci...  Sedím na gauči, nakrmím dítě a koukám na něj, jak se hemží, jak kouká, jak ho to uspává... (nehodící se škrtněte :D)


sobota 20. října 2012

OPC - Day 20 - 4 o’clock

Původně jsem tu chtěla mít fotku AM i PM, ale Matýsek zrovna dnes vstával dost nestandardně, takže jsem čtvrtou hodinu ranní prospala. A ve čtyři odpoledne jsme se právě vrátili z návštěvy u K. babičky v Domově důchodců - zrovna jsem zavírala bránu...
Mimochodem, celý den byla dneska velmi pozdimní mlha. :)


pátek 19. října 2012

OPC - Day 19 - Letters

Automaticky jsem to pochopila jako písmena, až dodatečně mi došlo, že to mohly být i dopisy... Nakonec je tu Mišák na hrací dece pro malý děti. S písmenkama.


pondělí 15. října 2012

OPC - Day 15 - Dinnertime

Dnes to byly čerstvé vícezrnné housky (ze zmaženého polotovaru :D) s máslem a šunkou. Mňam. :)


sobota 13. října 2012

OPC - Day 13 - Landscape

Místní krajina je jedna velká placka. Každopádně silueta mého milovaného města included... :) 



pátek 12. října 2012

pondělí 8. října 2012

OPC - Day 8 - Angle

Tohle téma mi zatím dalo nejvíc zabrat, žádný inspirativní úhel mě během dne nepotkal... Až večer se Mišák sám od sebe pustil do kreslení na tabuli (nevídáno, obvykle jen maže :D). A nakreslil semafor. A měla jsem o  dnešní fotce jasno...


neděle 7. října 2012

čtvrtek 4. října 2012

OPC - Day 4 - What you read

Momentálně nic nečtu, ale přesto jsem si s radostí přečetla tohle přání, které k nám doputovalo (v balíku plném krásných věcí) až z Ameriky. Thanks, Phil!


úterý 2. října 2012

Šest neděl aneb Po doktorech

Nezdálo se mi to, opravdu vyrostl... Míry v šesti týdnech: 4,450 kg a 57 cm. Čili mimo jiné už Matýsek definitivně odrůstá prvním oblečkům, vzhůru na velikost 62. Celkově se paní doktorce líbil, na opupínkování poradila řepíkový odvar, musím vyzkoušet. Koukala jsem, že Mišák byl takhle starej ale to samý - tehdy pomohla rozumnější strava a vysazení dětské kosmetiky, což už teď máme všechno za sebou, tak nevím. Slabší výsledky byly dnes na ortopedii, ale to se vzhledem k tomu, jak to probíhalo u Mišáka, dalo čekat - abdukční peřince zřejmě neunikne ani Matýsek.
Celkově je povětšinou hodnej, byť má hlas jako zvon a umí se ozvat. Ovšem děje se tak většinou tehdy, když na to má nárok. A mimochodem, v noci mi občas spí i 8,5 hodiny v kuse, ale pšššššt. ;)


OPC - Day 2 - Lunchtime

Sice se mi obvykle moc vařívat nechce, tak tentokrát dokonce dvouchodově...
Jednak poslední porce (konečně :D) experimentální dýňové polívky z víkendu a těstoviny s grilovanou zeleninou (cuketa, rajčata). Posypaný kousky plátkovýho sejra, protože strouhaný jsme neměli. Dobrý to bylo... :P


pondělí 1. října 2012

OPC - Day 1 - Where you stood

Začala jsem sice se zpožděním, ale rozhodně vás nemůžu ochudit o záznam svého originálního počinu. Inu, to bylo tak...
O víkendu dostal Mišák novou koloběžku. Krásnou, velkou - takovou, která mu vydrží. A pochopitelně na ní hned v pondělí jel do školky. Pravda, cesta to byla složitá, přece jen se s ní musel naučit, ale dojeli jsme těch 500 metrů bez nehody. No, a co mě cestou zpátky nenapadlo - pochopitelně se svézt. Pravda, lehce to komplikoval kočárek s Matýskem, ale představte si, že to fakt jde. Jednou rukou jsem řídila kočár, druhou koloběžku a jelo to jedna báseň! :P


October - Photo a day

Ano, nechala jsem se uvrtat do říjnové foto-challenge - a popravdě to ani nedalo moc práce. Focení poslední dobou docela flákám, protože jak jsem praštila s 365-kou, tak mě prostě nic nenutí. A proč si to nepřiznat, trochu mi to chybí. Takže takhle aspoň na měsíc...


čtvrtek 20. září 2012

Matýskův první měsíc

Letí to letí, už je to měsíc, co je Matýsek na světě. Přijde mi, že hrozně vyrostl - z malýho růžového králíčka už je pořádný paša s podbradkem a syslíma tvářičkama. Subjektivně mi přijde maximálně hodnej, v noci krásně spí, řádně jí, zvládá všechno, co je třeba - vstávání do školky, déšť i ranní mrazíky, cesty autem, autobusem i v nosítku... Prostě radost. :)
Včera, když byl dobře naladěn, tak jsem zkusila experiment s hrazdičkou - a ejhle, ono to zabralo. První nesmělé máchání rukou a sledování všech těch houpajících se a chřestících věcí, to bylo něco. Matýskovo první hraní. Stejně jako Mišák tehdy před léty...

úterý 18. září 2012

Den prvního nesmělého úsměvu

Dnes, v Matýskův devětadvacátý den na světě, se na mě kluk poprvé usmál, když jsem k němu přišla. Pravda, do zaznamenatelného (vyfotitelného) úsměvu to má ještě daleko, ale je to taková první vlaštovka jakés takés komunikace. Už se těším, až se rozjede naplno a bude i z Matýska takovej smíšek, jako byl Mišák...
Jinak jsme dnešek prožili na trojmatkovým setkání, který teda Matýsek úspěšně prospal, ale já jsem si požvanila velmi příjemně... :D

čtvrtek 13. září 2012

"Jde to rychleji, než jsem čekal..."

Když se před lety narodil Mišák, tak jsem první dny a týdny trávila doma (on byl taky docela pošmourný podzim, tak mi to ani divný nepřišlo) a na jakoukoliv cestu jsem se chystala jak na dobrodružnou výpravu. S druhým dítětem to jde všechno tak nějak rychleji. Musí. Na kontrolu jel se mnou Matýsek autem když mu byl přesně týden. Pár dní poté měl premiéru i s cestováním autobusem. Od té doby už se vezl nesčetněkrát. V neděli byl poprvé v hospodě. Už má za sebou taky několik návštěv. A dnes jsem ho - kvůli vydatnému dešti - vzala poprvé do nosítka. Mimochodem, Mišák v něm byl poprvé když mu bylo pět měsíců...
No, jak říkám, jde to rychleji, než jsem čekal... :)


pondělí 10. září 2012

Jak jsem udělala dobrý skutek

Ráno jsem, poté, co jsem Mišáka vyprovodila do školky, vyrazila autem do FNHK na kontrolu. O půl osmé byl na okruhu docela šrumec, ale nemohla jsem si nevšimnout červenýho Seicenta jedoucího přede mnou - přece jen jich/nás po Hradci tolik nejezdí... A na semaforu ejhle, koukám koukám - vzadu v zámku kufru se jim bimbají klíče. Zkoušela jsem řidiče před sebou nějak kulturně upozornit, mávala jsem a gestikulovala, ale podle reakce mě prostě měli za blázna. Blikla zelená, tak jsem rezignovala - když už tam ty klíčky vydržely doteď... Ale když jsem za tímtéž autem stála už asi třetí červenou, tak jsem to nevydržela, vyskočila z auta jako laňka, vytáhla červenému autu klíče ze zadního zámku a zaklepala na okýnko řidiče. Chudák byl v šoku, chvíli mu trvalo, než pochopil, ale pochopil. A byl rád. A děkoval...
A mně zůstal dobrý pocit, že bych si za dnešek mohla vybarvit políčko modrýho života. ;)

úterý 4. září 2012

Čtrnáct dní na světě

Málo nebo moc?
Každopádně zatím se má Matýsek čile k světu. Včera jsem s ním byla na první kontrole u doktorky, tak dokonce už o centimetr poporostl a přibral 300g, což se dá rozhodně považovat za úspěch (ano, předpokládala jsem, že tentorkát na žádný strašení umělou výživou nedojde, jako druhomatka už bych se ani nedala :)).
Jen kdyby mi to focení šlo líp, přijde mi, že nemám žádnou reprezentativní... A jedna dnešní:


pondělí 27. srpna 2012

Po týdnu (Porodní povídání č.2)

Ano, vzpomínala jsem, dnes ve 12:05 to bylo přesně týden, co mě vezli na sál. A přišlo mi tak nějak vhodné - když jsem si sepsala první porod - sepsat i ten druhý. Dokud si z toho ještě něco pamatuju... :)
Na začátku bylo jedno svéhlavé dítě, které se odmítalo v břiše otočit tak, jak se sluší a patří. Příčná poloha. Objednání na císařský řez. V den nástupu se při kontrole zjistilo, že je dítě jak má být, hlavou dolů. Termín SC zrušen, jedeme dál. Ovšem o týden později (to už se značně přiblížil termín porodu) tu bylo deja vu - opět dítě v poloze příčné. Objednání do rizikové poradny ve FNHK. Na pátek. A jelikož to byla neustále poloha příčná, tak už si mě tam nechali. A opět objednali na SC - na pondělí. Původně jsem je chtěla ukecávat na víkend doma, ale vystrašili mě. Takže víkend proležený v nemocnici "pro jistotu". Nic moc.
Od nedělní večeře zákaz jídla, od půlnoci zákaz pití (podotýkám, že zrovna byly ty ukrutný hicy). Ve čtyři budíček, odběr krve, infuze, cévka - samý radosti. A pak už jen čekání. Bylo mi řečeno, že jsem hned druhá v rozpisu, že bych měla přijít na řadu poměrně brzo. Teoreticky tak kolem deváté. V deset už jsem začínala být docela vynervená, to čekání bylo hrozný. Na pokoji 35 stupňů, mohla jsem jen ležet na zádech v tom zeleným operačním hábitu, potit se a čekat. Pak si pro mě v jedenáct přijeli, naložili do výtahu a ... A tam je zarazila doktorka, že tam je přede mnou ještě něco akutního a vezli mě zase zpátky. To mi bylo fakt hrozně,  už jsem byla ze všeho tak vycukaná a naštvaná a všechno, až jsem z toho únavou usnula - což mi paradoxně nakonec dost pomohlo. Probudilo mě, až když si pro mě přijeli definitivně - ve 12:05 mě odváželi na sál. Bodrý a veselý pan sanitář mi sliboval, že teď už je nikdo nezastaví. A měl pravdu. :)
Na operačním sále si jako první vjem pamatuju zimu - díky klimatizaci tam bylo o dobrých 15 stupňů míň. Přeložili si mě tam na stůl, přišel se mi představit pan operatér, anestezioložka mi vysvětlila, že se u mě nakonec rozhodli pro celkovou narkózu, natřeli si mě dezinfekcí (jasně červenou, na kterou jsem - jak jsem později zjistila - byla alergická :)), zarouškovali, dali mi kyslík, všichni milí, příjemní, všechno komentovali, abych věděla. Jedna z posledních myšlenek, co si pamatuju, byl údiv nad tím, že narození jednoho dítěte zaměstná takový chumel lidí. A narkóza "...a pomalu budete usínat..." Velmi nezřetelný a mlhavý obraz něčeho červenýho, někdo komentoval, že je to krásnej kluk. Ale zpětně jsem si vůbec nebyla jistá, jestli tahle vzpomínka byla opravdu reálná...
Opravdu probírat jsem se začala až na "dospávací" JIPce. Mozek vnímal, ale tělo nespolupracovalo. Hrozná zimnice, až mi drkotaly zuby, ale postupně to přešlo. Směsice spaní, poslouchání toho, co se děje kolem, a testování končetin. Po čase i rozkoukávání. Srandovní hlas, když jsem se snažila něco říct. Příjemné zjištění, že jsem ani po narkóze nezapomněla PIN k telefonu. První SMSky domů. Fakt, že mám vlastně po porodu, mi pořád tak nějak úplně nedošel - dítě bylo pořád ve fázi mlhavých představ.
Pak po šesti hodinách vzpamatovávání mě pak převezli na normální (šestinedělní) pokoj. Už jsem byla sice úplně vzhůru a při vědomí, ale pořád jsem byla zahadičkovaná a s infuzí, tak jsem neměla moc možností pohybu. Ještě mě pár hodin ležení na zádech čekalo. Dostala jsem na pokoj další dvě čerstvé matky a všem nám v jedenáct přivezli děti - jim už napořád, mně vlastně poprvé představit a ukázat. Matýsek byl krásnej a růžovej a heboučkej - hormony tekly proudem. Konečně. :)
Následovala dlouhá noc a dlouhé ráno - ležení na zádech už jsem vyloženě nenáviděla (bodejť, po těch 24 hodinách), hrozně jsem chtěla začít aspoň nějak fungovat a měla jsem hlad. Nebyla jsem si jistá, jeslti toužím víc po snídani nebo po sprše. Nakonec to vyhrála snídaně - dlouho jsem neměla větší zážitek z jídla než z toho sladkýho rohlíku, co mi to ráno dali. Pak přišla na řadu ta sprcha, byť už jen vstát z postele byl hrdinský čin. Ale musela jsem to zvládnout - bylo mi jasný, že čím dřív začnu fungovat, tím líp. Zatím jsem chodila jak důchodce s artrózou, všechno sedání a vstávání nebylo nic příjemnýho ani jednoduchýho. Ale jeslti jsem chtěla v poledne dostat Matěje k sobě, musela jsem se činit. Tak jsem se činila. Před obědem mi ho přivezli definitivně, pak už to bylo jen na mně. A dál už šlo všechno jen líp... :)

úterý 7. srpna 2012

Week 30

  • Ranní plastelínové pizzování (1). Město - opět nové hřiště. Asistence u mytí motorky (2). Quasimodo - fáze 1.
  • Hematologie. Nemocniční bufet - Quasimodo fáze 2 (3). Doktorka, pro jistotu. Kids friendly oběd v Aq (4). Inspirativní odpoledne s P &V.
  • Kontrola. Nákup. Vaření. Odpoledne v Tongu  - Quasimodo fáze 3 (5). 
  • Město - Quasimodo fáze 4. Irish birds aneb radosti v poště (7). Odpolední RC. Dirk & DOC v Evrestu (8). 
  • Bourání a budování (9). Pizza Friday.
  • Zahradní koupací minimum (10). Nový dveře <3 (11).
  • Michalovice (12).

pátek 3. srpna 2012

Week 29

/Strašně to flákám, co? O:)/
  • Nakupování. Oběd od neděle. RC kavárna. Krabice s velikostí 56 (1). Večerní smashing.
  • Melounová polívka v Aq (2). Trénink na návštěvě (3).
  • Futurum. Zásobování. Narvaná RC kavárna.
  • Mohutné praní (4). Postýlka ready. Post-crossing (5). Hřiště v Malšovicích, opět. Objev lanovky (6).
  • Poslední den bezdětné dovolené. Nový boty (7). Krůtí špíz (8). Večer u kapitána Morgana (9).
  • Celodenní výlet na Loket (10). 
  • Opravdové střílení (11). GPSka - nová hračka (12)

čtvrtek 19. července 2012

Week 28

  • Mišákovo ubrečené ráno. Poradkyňka. Aq-oběd. Luxing. Odpoledne RC kavárna s Miškinem.
  • Divergent. Kindlo-oběd v Huse. Barvy prstovky (1). Kočárek (2). Levandule (3).
  • Opět Aq-oběd. Futurum nákupy. Hřiště v Malšovicích (4). Zmrzka na pěší zóně (5). Bageta na zastávce.
  • Poliklinika. Papíráky. Escobara. Turistický vláček (6). Kavárna - s S. Bouřka jako prase (7). Koalixovy pozdní dojmy ze střelnice.
  • Ranní hot news. Ultrarychlý servis (8). Albert. Páteční zásobovací nákupy.
  • Skříňové martýrium (9). Odpolední muzeum (10). A další atrakce (11). Večerní špízování (12).
  • Mišákovo negativistické ráno. Aquacentrum. Odpolední Meinl.

pátek 13. července 2012

Week 27

  • Zlínské paper-porn nákupy (1). Vedro. Koupání. Vedro i v noci (2)
  • Kavárna Maruška a H+H (3). Balení. Cesta domů. Průtrž (4). A další bouřka. Večer bez elektřiny.
  • Rodičovský odjezd. Kontrola. Nové hřiště (5). McD oběd. Podvečer u Ferdinanda. Nová závislost - kofola.
  • Lego. Nat + Lu. Nákup. Curry dle Koalixe (6). Klempířina. Město - opět nové hřiště (7). Bouřka s tornádem. Potopa v kuchyni.
  • Odklízení následků (8). Pizza Friday. Druhé kolo klempířiny (9). Znovu Nat + Lu. Malá bouřka.
  • Milan. Domácí zázvorovka (10). Podvečerní plavba po Labi (11). Večeře u Ferdinanda.
  • Koalixův originální oběd. Odpolední výšlap na Bílou věž (12). Večerní scrapování.

Tři hradecké mini-výlety

Po dovolené a pár dnech ve Zlíně jsme žádné velké výlety neplánovali, ale když už byl ten dlouhý víkend, tak jsme aspoň využili toho, co nám nabízí sám Hradec. Začali jsme plavbou po Labi. Mišák měl původně slíbený parník, ale nakonec jsme vzali za vděk i motorovou lodí (pravou páru necháme v záloze na jindy). Skvěle nám vyšlo počasí - ani moc teplo, ani moc zima - a plavba k mostu v Pláckách a zpět byla tak akorát. Na podvečerní sobotní výlet jako dělaný...
Nalodění - vyplouváme A plujem... Krásná silueta S tulítkem

V neděli pak následovalo něco podobnýho - Koalix s Mišákem zdolali 233 schodů nahoru na Bílou věž. Rozhled byl prý krásný, Mišáka cestou fascinoval zvon i hodiny natolik, že se tam pak dokonce chtěl vrátit ještě jednou... :D
Začali jsme zmrzkou Schody nahoru Mávání A zase dole...

A do třetice jsme se v týdnu (konečně) projeli opakovaně slibovaným Hradeckým turistickým vláčkem. Zrovna se lehce rozpršelo, tak jsme si jako jediní pasažeři dokonce mohli vybrat libovolnou trasu, ale zůstali jsme u jedničky. A vypadalo to, že i historický výklad Mišáka bavil, poslouchal a opakoval všechno jak papoušek. :)
Vláček Jako jediní cestující Přes most Náměstní