středa 16. května 2012

O nehezkém kolením hrbu

Bylo nebylo. Před necelými čtyřmi roky (3.srpna 2008, kdyby vás to zajímalo přesně :D) jsem byla hrdou těhotnou. Tak v pátým měsíci, počítám-li správně. Ten den se mi podařilo nemožné - zakopnout a natáhnout se na naprosto rovným hladkým asfaltu. Naštěstí bez svědků, tak jsem to před ostatními mohla prezentovat jako zakopnutí o něco. Ale sama sobě jsem si zkrátka nebyla schopná vysvětlit, jak se to stalo. Každopádně jsem si docela fest narazila pravý koleno. Bolelo mě několik týdnů. Naučila jsem se ho podvědomě šetřit (což mimochodem trvá dodnes). A udělal se mi tam pod kůží takový gelový hrb. Pořád jsem čekala, že se časem nějak vstřebá, ale kdepak. Byl pořád se mnou, celý ty roky. Hrb nechuťák.
A co se nestalo... Před pár týdny, ve Zlíně, jsem si s Mišákem a se svými rodiči vykračovala z náměstí. Mimochodem, opět těhotná. Opět v pátým měsíci. Ano, opět jsem sebou sekla. Tentokrát to pravda nebyl rovný asfalt, ale asi 3cm schodek. Nic zásadního. Ale majzla jsem sebou o zem hodně podobně jako tehdy. Zase na pravý koleno. Zase mě pár dní bolelo. Ovšem ten šok potom! Když jsem si totiž s odstupem času koleno obhlížela, zdálo se mi najednou nějaký prapodivně normální. A věřte nevěřte, on mi ten hrb prostě zmizel. A pak že všechno zlý není pro něco dobrý, kdepak! :D

2 komentáře:

  1. Kterak Puffinka hrb rozmlátila :D Super, to mě docela pobavilo :) Teda ne že bych Ti přála nějaké úrazy a tak, ale prostě to, že sis vyrobila hrb a pak se ho stejným způsobem za stejných podmínek zbavila, to je docela zajímavý štěstí :D

    OdpovědětVymazat