čtvrtek 24. ledna 2013

Jak se máme měsíc po Vánocích

Na to, že jsem si jako jedno z novoročních předsevzetí dala "psát víc na blog", to tu dost smutně zeje prázdnotou. Inu, jako obvykle je život hektický a funguje - což je asi dobře - nepředvídatelně. Každopádně i v roce 2013 se mám(e) dobře, minulý supernemocný týden je za námi a jaro zase o kousek blíž.
Mišák už je zase ve školce, předevčírem se vrátil se šrámem na tváři, o kterým tvrdil, že neví, kde se tam vzal. Neuvěřitelné. Matýskovi bylo v neděli pět měsíců, letí to letí. A od pondělka, jak jsme zase doma jen my dva, mě téměř neustále oblažuje svým "povídáním". Většinou u toho má teda v puse vraženou i ruku - to víte, zuby - ale i tak mi to příjde jako maximálně roztomilý...


P.S. Jo, a kdyby vás to zajímalo, tak (už zase) pařím simany... :D

2 komentáře:

  1. No jo, potom máš mít čas na blog ;-) Ale Matýsek je zlatej !!

    OdpovědětVymazat
  2. Já tě také obdivuji ,ale Matýsek je opravdu zlatý...b

    OdpovědětVymazat