neděle 28. dubna 2013

Haruki Murakami: Kafka na pobřeží

Jedno období japonské literatury už jsem měla - to když jsem kdysi dávno vcelku vážně uvažovala o studiu japonštiny a musela načíst minimálně deset děl japonských autorů. Pamatuju si, že to bylo dost příšerný, úplně jiná mentalita, prazvláštní postavy, děj ne-děj - zkrátka, bavila jsem se u toho málokdy...
S Kafkou to ovšem bylo něco jiného. Japonský původ je sice patrný - pochopitelně - ale není přitom nikterak na škodu. Příběh je příjemně exotický, je jiný, ale nikoliv matoucí či nepochopitelný. Osamělý patnáctiletý Kafka utíká z domu před hrozivou (mimochodem oidipovskou) věštbou, doputuje až do honosné knihovny u městečka Takamacu na ostrově Šikoku. Poznává lidi, ale hlavně sám sebe. Jeho příběh se prolíná s příběhem druhé postavy - postaršího muže, který v mládí po zvláštní nehodě ztratil rozum a jehož život naplňuje povídání s kočkami. A ačkoliv je zjevné, že se jejich osudy protnou, přesto není až do posledních stránek vůbec zřejmé, jakým způsobem se to stane.
A právě tím pro mě byla tato kniha pozoruhodná. Vymyká se z běžných škatulek, obsahuje sny, mezisvěty, fantastično, stejně jako přízemní lidské záležitosti. Každá stránka je jiná. A přesto je to kniha kompaktní, neotřelá a nesmírně čtivá - rozhodně to nebyl poslední Murakami, kterého jsem četla.

Forma: e-book CZ
Vydáno: Vintage 2002
Stran: 467
Přečteno za: 10 dní


2 komentáře: