středa 28. května 2014

Veronica Roth: Allegiant

Tak jsem se konečně prokousala i třetím dílem. Chytlo mě to v době, kdy jsem se chystala do kina na Divergent a chtěla jsem se - po Insurgentu, který mě nebavil a nic jsem si z něj nepamatovala - dostat zase do světa pěti frakcí. Nakonec mi to trvalo dýl, než jsem předpokládala, ale tak to prostě občas chodí...

Ono to totiž nebylo nijak extra zábavný. Sice jsme se konečně dozvěděli, co je za hranicemi města, ale nedá se říct, že by to bylo nějak zásadní. Je to zajímavá konstrukce, s těmi experimentálními městy, ale vpodstatě zbytečné. Celá knížka je protknuta diskuzemi o správných genech /špatných genech a morálně jsou to jistě zajímavé otázky. Problém ale je, že naše postavy tím vším jen tak proplouvají, občas se do něčeho zamotají, ale vlastně moc neví, co mají dělat. Cca na tři sta stránkách. A vše to slouží k tomu, aby se zase střílelo, bojovalo a zabíjelo. Aby zástupy postav zase o kus prořídly. Aby se na sebe hlavní hrdinové mohli naštvat, pak udobřit, těšit se na budoucnost a nakonec ... Dobře, přiznávám, že mě závěr nešokoval a ani přespříliš nezasáhl - nebyla jsem totiž schopná si ho nevyspoilovat předem (O:-)). A zřejmě díky tomu mi i konec příběhu přišel vcelku dost logický a očekávatelný (byť teda radost jsem z něj neměla...)
Pokud se vrátím ještě k trilogii jako celku, pak mi nejzajímavější rozhodně přijde úvodní Divergent - seznámení se světem rozděleným na frakce, Trisina volba, její Dauntless začátky i závěrečný konflikt - to všechno mělo spád a hlavně smysl. Z Insurgentu si opravdu nepamatuju skoro nic - vím, že dojeli k Amity, pobyli tam a pak tam byl konflikt s Erudite, Calebem a vězněním. Ovšem detaily žádné, nic neutkvělo. Z Allegiantu si budu pamatovat venkovní Bureau, věčné GP/GD kecy a ten konec. Taky nic moc výsledek. Každopádně jsem velmi zvědavá, jestli po Divergentu opravdu natočí i další díly a jestli bude třetí díl opravdu opět rozkouskován na dva, jak je to teď u filmového průmyslu zvykem. Fakt by mě zajímalo, čím ty tři hodiny naplní. A jestli na to vůbec půjdu. :)

P.S.Mimochodem, jestli se této trilogii dá něco přičíst k dobru, pak je to rozšíření slovní zásoby. Už jen pojmenování frakcí pro mě bylo jazykovým přínosem.

Forma: ebook EN
Vydáno: Katherine Tegen Books 2013
Stran: 526
Přečteno za: měsíc a dva dny (33 dnů)



3 komentáře:

  1. Zlatá slova, mě to teda bavilo tak do půlky Divergentu, pak se to začalo ubírat směrem, který mě nezajímal, samé zrady a boje. Konec teda úplně zabil, takže za mě akorát zahozený dobrý nápad...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, s tím Divergentem máš asi pravdu, mně to teď přišlo takový nijaký v závěru v tom filmu, ale je pravda, že ono to i v té knížce nebylo extra zářný. Fakt je, že frakce a nutnost volit jednu, je z toho všeho nejzajímavější...

      Vymazat
    2. Jo, bývalo by mě bavilo, kdyby to bylo zaměřené na výběr frakce a sžívání se s ní, než na dva a půl dílu trvající vysvětlování toho, proč jsou frakce špatné a nefungují. Mně by se víc líbilo, kdyby fungovaly :))

      Vymazat