středa 25. června 2014

Alena Mornštajnová: Slepá mapa

Poté, co jsem se od začátku roku mordovala se dvěma knihami dlouho předlouho (ano, paradoxně byly obě v angličtině, ale nebudeme z toho dělat závěry, že ano :)), tak teď se mi povedlo narazit na knížky, co se čtou samy. Chytnou a nepustí. Tak možná těch dvacet knížek za rok přece jen stihnu... :)

Mám ráda knížky, které mě chytnou už od prvních stránek. Slepá mapa do této kategorie rozhodně patří. Vypráví životní osudy tří žen třech různých generací odehrávající se na pozadí velkých historických událostí. Osud Anny, která přes odpor svých rodičů odjede s milým Antonínem do pohraničního městečka, ovlivní (první) světová válka, odkud se její muž vrací raněn, její dcera Alžběta prožije v pohraničí pozvolný nástup fašismu, druhou světovou válku i poválečné znárodňování a Anežka, která už vyrůstala v socialismu a ve škole malovala obrázky příslušníků lidových milicí, se musí potýkat s nátlakem od StB a hlavně s vlastní zradou.
Trojici hlavních hrdinek pak doplňují i osudy mužů - příbuzných, kamarádů i starých lásek - dokreslující další osudy dané doby. Zase mi to z vlastního popisu zní hrozně schematicky, ale tahle knížka je hlavně o lidech. Lidech, kteří touží žít a milovat a být šťastní. Každá z žen je jiná povahou, vede jiný život, má odlišná přání a s osudovými událostmi se srovnává po svém. A i když je osud vede životem plným krutých zvratů a tragických událostí, přesto jejich touha žít přetrvává a vede je dál...
Je to strhující čtení (jak napsali i v Kosmasí anotaci). Ač je každá kapitola uzavřeným vyprávěním, stejně mě to pořád nutilo číst dál, chtěla jsem vědět víc. Rozhodně bych ji doporučila k přečtení všem, komu se líbily Žítkovské bohyně - tady sice nenajdete mystiku, ale zaměřením na ženské hrdinky a vyprávění lidských osudů na pozadí dějinných událostí mi je připomnělo...

Forma: CZ
Vydáno: Host 2013
Stran: 396
Přečteno za: 5 dnů (byť Goodreads ukazuje 4 měsíce - to jsem jen čekala na volnou čtecí kapacitu :))



Mimochodem, zajímavý rozhovor s autorkou Alenou Mornštajnovou jsem našla na Klubu knihomolů.

3 komentáře:

  1. Ach jo, zase další položku do seznamu svých si přidala...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš bejt ráda, ne?! :D

      Vymazat
    2. Ale kde na to mám furt brát? :D A mělo to být abych, ne svých, blbej telefon, nevšimla jsem si :D

      Vymazat