pondělí 22. prosince 2014

David Mitchell: Atlas mraků

Upřímně řečeno, tuhle knížku jsem začala číst z nouze. Právě jsem za sebou měla (skvělou) Bernadettu a vyráželi jsme s Mišákem do Prahy. Čekala mě hodina v autobuse, tak jsem prostě zalovila na slepo ve čtečce - měla jsem jedinou podmínku, a sice aby to bylo česky - a vybrala právě Atlas mraků...

"Autor ve svém rozsáhlém románu maže hranice mezi styly, žánry i časovými rovinami a poutavým způsobem se zamýšlí nad nebezpečím lidské touhy po moci i jejími možnými důsledky. 

Nedobrovolný cestovatel plavící se v roce 1850 přes Tichý oceán, vyděděný skladatel obstarávající si nejisté živobytí v Belgii mezi 1. a 2. světovou válkou, ambiciózní novinářka píšící v Kalifornii v dobách, kdy tam byl guvernérem Ronald Reagan, ješitný nakladatel ukrývající se před věřiteli ze zločineckého podsvětí, geneticky modifikovaná jídlonoška čekající na smrt a Zachry, mladý ostrovan zažívající soumrak vědy a civilizace – to jsou vypravěči Atlasu mraků, kteří odkudsi z potemnělých chodeb dějin slyší dozvuky ostatních příběhů. Každý záchvěv ozvěny více či méně pozměňuje jejich vlastní osudy."

... ovšem kdybych byla bývala věděla, že mám před sebou pět set stránek, a to ještě celkem hutných, asi by má volba vypadala jinak. Neříkám, že je Atlas mraků špatná knížka, to rozhodně ne. Jen mi moc nesedla do mého současného systému čtení - četla jsem ji nesouvisle, s delšími přestávkami a trvalo mi to skoro měsíc. Vzhledem k tomu, jak je knížka koncipována - jako šest prolínajících se a volně souvisejících příběhů - to rozhodně nebylo ideální. Některé linie mě nebavily skoro vůbec (na můj vkus dost rozvláčný úvodní Ewing), některé víc (ultramoderní Sonmi, byť se sice složitě dekódovala) a než jsem pochopila celkový princip - příběhy vnořené jeden do druhého - tak jsem postrádala smysl celku. Dlouhé čtecí přestávky tomu pochopitelně moc nepomohly - složitě jsem vzpomínala, co je daná postava vlastně zač a co dělala v první polovině příběhu - a snad poprvé v životě jsem litovala, že čtu knížku ve čtečce. V papírové podobě by bylo mnohem snazší jen zalistovat o kus nazpátek.

Ovšem nemohu neobdivovat autorovu originální koncepci příběhu. Po přečtení poslední stránky se příběhy poskládají do mozaiky nahlížející na lidské touhy a pokrok v běhu věků velmi zajímavým způsobem. Je možné, že mi spousta souvislostí, odkazů a jejich významů unikla (znamínko ve tvaru komety, sextet Atlas mraků, atd.), každopádně právě formu a koncepci hodnotím u této knihy nejvíc. Problémem u mne je, že forma daleko předčila obsah příběhů. Zařadím ji mezi pozoruhodná díla, ale nikdy nebude patřit k mým srdečním záležitostem...

Koncepce na pět hvězdiček, obsah na dvě, celkově lepší tři z pěti, sorry...

Forma: ebook CZ
Vydáno: BB art 2006
Stran: 492
Přečteno za: 22 dní


1 komentář:

  1. Jo, to mám popravdě s některejma Nesbovejma detektivkama, že když udělám pauzu, už si nepamatuju ty postavy, a listovat ve čtečce je na vraždu (i když, pokud má člověk legální ebook, má tam aspoň kapitoly ;)). Asi jediná nevýhoda, pro mě...

    OdpovědětVymazat