středa 14. ledna 2015

Ach ty moje hlezna!

V neděli se mi povedlo naplnit úsloví "Sportem k trvalé invaliditě." Jako obvykle jsem vyrazila na nedělní hodinu a půl BOSU-ování. Sestava v pohodě, ale při kardiu jsme dělali náskoky a seskoky. No, a při třetí sérii se mi povedlo seskočit tak pitomě, že jsem došlápla na hranu, zvrtly se mi oba kotníky ven a svalila jsem se jak hruška. Měla jsem se co držet, abych nenadávala jak dlaždič, bolelo to pekelně. Naštěstí to nebylo nic horšího než podvrtnutí, po pár minutách jsem se byla schopná znovu i opatrně postavit, ještě jsem si i odposilovala ruce a záda a břicho a vlastně všechno, co šlo. Ovšem cestou domů už jsem měla problém třeba si obout boty nebo nasednout do auta - kdykoliv se mi měl kotník vytočit z přímé polohy. Třeba osprchovat se byla docela výzva. :) Večer jsem si naordinovala ocťák, stáhnout obvazem a odpočívat. Přes noc se mi to solidně rozleželo a opuchlo, skoro jsem nechodila - mohla jsem se jen kolébavě pajdat jako kachna :) - nejhorší byly schody, pochopitelně, ale naštěstí jsem moc nikam nemusela a mohla se šetřit. Dnes, po třech dnech, je to (chválabohu) už o dost lepší, chodím vcelku normálně, tak doufám, že se mi do konce týdne úplně srovná. Ale na BOSU si teda budu nějakej ten pátek ještě dávat pozor!

1 komentář: