sobota 7. února 2015

Robert Fulghum: Drž mě pevně, miluj mě zlehka

No, tak jsem si konečně přečetla to, co jsem myslela, že čtu minule, ale nečetla. :)

Je to čtivý, milý, se sympatickými postavami (spoustou sympatických postav), je to mozaika mnoha příběhů. Tak mě nakonec asi nejvíc překvapilo to, že to nebylo nijak dlouhý. Pořád jsem čekala nějaké zamotání příběhových linek, ale čekala jsem marně. Skončilo to tak přímočaře, jak to vypadalo...

"Víte, že ve vašem životě existují nějaké dveře? Pak běžte a zkuste vzít za kliku, je dost možné, že nebudou zamčené. Jevištěm Fulghumova románu je seattleská tančírna Century. Není to ani tak místo, ale spíš všechny ty příběhy, které se tu odehrávají. Setkávají se tu lidé nejrůznějšího věku, pohlaví, národnosti, náboženského vyznání či sexuální orientace... To, co je důležité venku, zde není podstatné... Jde tu totiž o jediné - o tanec."

Při včerejší návštěvě Kosmasu jsem ještě zvědavě nakoukla do papírové verze, protože mi přišlo, že jsem se tím ebookem přece jen malinko okradla. O obrázky a o oddělenější kapitoly zejména. Ale i tak - rozhodně se mi to líbilo víc než ta tancovací argentinská (byť mi tedy doplnila mezery a dokreslila důvody, které RF vedly k cestě do Argentiny a tudíž k další knížce o tangu), četlo se to výborně až mě fakt mrzelo, že to není delší. Jsem zvědavá, co pan Fulghum napíše příště - rozhodně si to ráda přečtu. Čtyři z pěti (- nutkání podívat se po letech do starých Fulghumovek přetrvává... :))

Forma: ebook CZ
Vydáno: Argo 2011
Stran: 272
Přečteno za: 9 dní


3 komentáře:

  1. Tohle byla moje první knížka od Fulghuma a musím říct, že jsem si ji vážně zamilovala.
    Příběh lehký a styl čtivý. Četla jsem to po Milleniu od Larssona, takže jsem si u té knížky krásně odpočinula :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si takhle podobně zamilovala Fulghumovo Třetí přání (včetně všech pokračování) a jak mám s čím srovnávat, tak mi přijde, že to umí ještě i líp.
      Ale jinak naprosto souhlasím, příběh je příjemný a četl se moc pěkně. :)

      Vymazat
  2. Fulghum je moje srdcovka, i když zdaleka nemám přečtené všechno. Mám strašně ráda ty jeho krátké povídky, protože to je takové pohlazení na duši, jako kdyby to vyprávěl děda v papučkách s dýmkou a houpal se u toho v křesle :) A navíc je to i úžasné čtení před spaním, protože kapitoly jsou krátké a není to navazující příběh.
    Třetí přání jsem, když vyšlo, četla v kuse až do rána :)

    OdpovědětVymazat