středa 26. srpna 2015

V Praze je blaze

Když začal srpen, tak jsem měla pocit, že se nic moc neděje. Tak je z toho nakonec pěkně nabitý konec srpna... :)
Stejně jako loni, zajeli jsme si i letos s klukama na výlet do Prahy (mimochodem, hrozně to letí - loni to bylo ještě s Matějem v kočárku, v noci spal s dudákem a Mišák byl tak o hlavu menší než je teď...). Vstali jsme brzo (Mišák ze stresu, aby nám to neujelo, vstával už o půl šesté :D), pak autobusem na nádraží, koupit snídani a hurá do vlaku. Ve Vysočanech jsme byli před desátou, Jana na nás čekala (ale potěšilo mě, že bych fakt trefila i sama :)) a šli jsme si odložit zavazadla. Kluci prošmejdili byt a po jedenácté jsme se vydali (metrem!) do Království železnic. Věděla jsem, že to má bejt velký a že tam jsou vlakový modely, ale teda překvapilo mě, že je to velký TAK MOC. Dvě patra dolů, pár menších expozic nahoře, obří model dole, dalších spousta tématických výstavek igráčků, dřevěných kostek, panenek, dupla a nevím čeho ještě, reálný čumák lokomotivy, kde si děti můžou vyzkoušet místo strojvedoucího, hrací koutek (kam jsme radši ani nešli), několikero houpacích lokomotiv... No zkrátka atrakcí mnoho. A ten hlavní model dole měl navíc sekce podle krajů s reálnými stavbami (krásnej Ještěd třeba), ale problém byl, že to byl prostě jen další model s vláčkama, děti to prostě po čase už neměli šanci docenit. Smůla byla i to, že většina interaktivních čudlíků, rozesetých po expozici (cca co metr to čudlík), nefungovala - pochopitelně se pak o ně děti praly s o to větší vervou. :) Asi po hodině jsme opustili vláčkové podzemí a zašli si přes ulici na oběd do restaurace Perón (stylově :)) - mimochodem, skvělé servírky tam byly! - na kuřecí řízek s kaší a melounovou limonádu. Po obědě jsme to vzali metrem zpátky se zastávkou na hřišti. Minimálně na hodinu a půl. A svačinu. A dokonce se nám s Janou povedlo si chvíli i povídat. :) Pak jsme došli pěšky zpátky, byť děti dost protestovaly (ono bylo docela teplo), ale doma zase ožily. Nakonec si vykňouraly film a na čas se uklidily k televizi. K večeři jim Lukáš udělal hromadu palačinek, na kterou se teda ale všichni vrhli tak rychle, že jsme je dětem ani nestíhali mazat. :D Dětičky se dokoukaly na Lego příběh a při závěrečném songu hromadně křepčily - bylo to roztomilé, dokud Mates neupadl a nerozkousl si dost ošklivě ret. Pochopitelně pět minut předtím, než se měli jít kluci koupat a chystat do postele. Naštěstí to ale nebylo nic horšího, zuby držely, tak jsem kluky umyla a uložila. Usnuli raz dva, my si s Janou daly víno, ale teda tak dlouho jako loni jsme to teda netáhly...
V noci Matěj několikrát kňoural (přece jen ho ta pusa asi bolela), kromě toho rotoval jak ručičky v hodinách, takže noc byla opravdu veselá. Vstali jsme o půl sedmé, jako obvykle, kluci pěkně vesele a optimisticky, já po tom vínu o malinko hůř, ale rozchodila jsem to. Snídaně, sbalení a v osm už jsme sestupovali do metra. Tentokrát jsme jeli skoro přes celou Prahu až na konečnou do Zličína, tak si kluci užili hlášení v metru opravdu měrou vrchovatou. V metro-poli nepříjemně foukalo a poprchalo, ale aspoň jsme nebloudili (Google Street View <3). Ke Quantilvíčkům to nebylo daleko, ale nevěděla jsem přesný číslo vchodu, tak stojíme pod střechou a štrachám mobil, když najednou vyjde pán z iTesca a zeptá se mě: "Nejdete náhodou za paní XYZ (=Quanti)?" Překvapeně souhlasím a on mi dá instrukce, kudy tam. Včetně čísla bytu. Geniální! :D Vevnitř se Mišák ujme Viktora (moc se si líbili navzájem :)), Matýsek se vydá prozkoumat hračky u Bibi. Ta ho ale moc nenechá, na idylické společné hraní to mezi nimi zatím fakt nevypadá - Matýsek chodí většinu návštěvy se zacpanejma ušima :D. Quanti mi uvaří kafe (s luxusní pěnou), potahám si pana Princátka a za chvíli zase jedem. Přece jen chceme stihnout přesun do centra ve 24 hodinách, co nám platí lístek (mimochodem, stihli jsme to naprosto přesně, zbyly nám 4 minuty :)). Vystupujeme zase na Andělu a nejdřív se jdeme najíst (jedna návštěva a najednou je poledne) do McD, pak na kafe do Costy (<3 mimochodem, jejich čokoládový triffle, to byla velká láska na první ochutnání!) a pak nahoru do dětskýho koutku na plurkosraz. Jsme tam dřív, ale aspoň se kluci zase trochu vyblbnou - Mates ve vláčku na peníze, Mišák válením po polštářích. Přijde Lindt s Liduškou a protože se vyčasilo, zamíříme přes lávku na hřiště do parku Sacré Coeur. Přijde i Mady s Karolínkou, ale místo klidného hřišťování je kluci dotáhnou na tu největší klouzačku široko daleko. Takže místo klidného matkopokecu s hrajícími si dětmi je to krkolomné běhání po schodech kolem klouzačky (ale jo, svezla jsem se taky :D). Po druhé hodině už se zase chystáme k přesunu, míříme metrem na Můstek a výhledově už pomalu na nádraží. Svezeme se i slíbenou tramvají (byť jen jedinou zastávku, stačilo to :)) a zkouším Pho. Během pár minut dorazí, donaviguje nás na nejlepší zmrzlinu široko daleko a pak nás doprovodí na nádraží. Mezitím si užívá kluky, kteří se rádi nechají, a já mám aspoň trochu prostoru k regeneraci. Už jsme všichni dost utahaní a uchození, tak vcelku vděčně nasedáme do vlaku domů. Vyjíždíme přesně, ale do Hradce nakonec stejně přijíždíme se zpožděním, takže nám pětka ujede. Zkouším kombinovat další autobusy a ten náš ještě chytit, ale nemáme šanci, nakonec jdeme ze Slezskýho pěšky. Mišák statečně šlape, Matese jsem radši vzala na koně, protože jinak bysme to šli tejden. Tak jsme aspoň stihli pěkně probrat, co se klukům líbilo a co ne (pochopitelně vedlo metro :)) Doma padli utahaní jak koťata, usnuli do dvou minut, co jsem jim zhasla. Rozhodně celkově hodnotím výlet do Prahy jako podařený, snad to nebylo naposled. ;)

15-08-24_15-08-25 - Praha

2 komentáře:

  1. U nás je větrná hůrka pořád, asi jsme si to
    dovezli z Irska :)) díky za návštěvu!

    OdpovědětVymazat
  2. Pěkně se vám výlet vydařil! A fotky jdou skvělé :-)

    OdpovědětVymazat