pátek 25. prosince 2015

Astrid Lindgrenová: Bratři Lví srdce

Zase něco z poličky dětských knížek - na tuhle jsem slyšela samou chválu (a Goodreads taktéž potvrdil vysoké hodnocení), ale přece jen jsem ji chtěla nejdřív přelouskat sama než ji podstrčím Mišákovi. Věděla jsem totiž, že je smutná a že je o smrti...

"Krásný, nevídaný, strhující příběh odvahy, cti a věrného přátelství, které zvítězilo nad smrtí, zradou a nenávistí, prožili sourozenci Jonatán a Karel zvaný Suchárek. Až ho dočtete, pochopíte, že oba jsou skutečně hodni jména bratři Lví srdce."

Příběh začíná vyprávěním mladšího a neustále nemocného Karla, o kterého se stará Jonatán. Zanedlouho ale Jonatán při neštěstí umírá - obětuje se pro Karla. Oba se znovu setkávají v zemi zvané Nangijala, kde sice zpočátku vypadá jako ráj na zemi, ale oba bratři jsou nuceni bojovat proti zlému vládci a jeho starobylé příšeře, aby mohli osvobodit utlačované. Putují, skrývají se, osvobozují a hodně, hodně se bojí. Po dní povstání, po porážce nepřítele a nakonec i po smrti obávané příšery však už nezbývá nic než další cesta - statečná cesta do Nangilimy, do země připomínající ráj, kde není nic zlého. Tentokrát je to jen a jen na Karlovi...

Asi je dost škoda, že jsem se k téhle knížce nedostala (mnohem) dřív, věřím, že jako dítě bych ji četla a vnímala úplně jinak. Tím ústředním příběhem mi to kapku připomínalo Narnii, dost mě zaujala ta úvodní sekvence z "reálného" světa s Karlovou nemocí a Jonatánovou smrtí, ale jinak mě celá knížka nechávala trapně chladnou a nedojímala. Holt asi špatná doba a načasování. Za mě průměr (a prosím nekamenovat!) - tři z pěti.

Forma: CZ
Vydáno: Albatros 2015
Stran: 160
Přečteno za: 20 dnů



4 komentáře:

  1. Já tuhle knížku četla asi v deseti a naprosto jsem ji milovala! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, to mi právě říkalo několik lidí, možná proto mě to tak zklamalo - asi přehnaná očekávání...

      Vymazat
  2. Chm, tak já na ni měla kolem těch deseti dost podobný názor jako ty teď. Zaujal mě jen ten reálný úvod a dál mi to přišlo spíš hloupý, jak se v podstatě "řeší" všechny problémy v aktuálním světě, když se nakumulují nad únosnou mez, smrtí a probuzením v "jiném, lepším" světě... rozhodně mi to nepřipadalo jako moc dobrý a už vůbec ne univerzálně platný způsob, jak dětem zprostředkovat smrt.

    OdpovědětVymazat
  3. Já jsem se k téhle knížce několikrát vracela, naposledy někdy v pubertě, a vždycky mě strašně dojímala... brala jsem to jako takovou zvláštní, trochu temnější fantasy pro děti :)

    OdpovědětVymazat